Psaní, psi, tajemno..... Co si pod tím představíte...

2. kapitola

25. června 2012 v 19:11 | Misteriosa |  Kapitolovka: Demantskovi
II. kapitola
Narozeniny


Když jsme něco po jedenácté přijeli za paní Bunchovou do ulice Général Allard č.p. 365, už tam na nás čekala káva, čaj, nebo horká čokoláda. Paní Bunchová, nás přivítala také sušenkami cookies. Řekla nám, kde najdeme náš nový dům. Dala nám I klíče od našeho nového domu. Zůstali jsme tam až do druhého dne. Ten den jsem měla narozeniny a Olga taky. Po půlnoci jsme odešli domů. I když byla taková tma, dům byl skvěle osvětlen, akorát zahradu s bazénem si prohlédnem zítra. Dům měl 5 pater s 9-ti ložnicemi, 6-ti koupelnami, 4-mi pracovnami, 2-mi kuchyněmi, 1 posilovnou s 3-mi vířivkami, 2-mi obývacími pokoji, 1 jídelnou a 2-mi místnostmi s knihovnami, malířskými stojany, bicími, kytarami, basami a s klavíry. Místnosti byly desingově na vysoké úrovni a cenově také. "V Saint Tropez nám bude úžasně!"řekla jsem si sice pro sebe, ale ostatní beze slov přikyvovali. Věděla jsem, že jsme se do Saint Tropez přestěhovali proto, že tátovi I mámě nabídli jiné a lepší zaměstnání, za lepší plat. Zítra se jde taťka do té nové práce podívat. Bude pracovat ve vědeckém institutu, který se jmenuje DASOB. Mamka jde teprve na pohovor, bude pracovat v hudebním oboru v místním divadle, jmenuje se Divadlo Kichouver. Jestli to dotáhne až do konce, bude hlavní zpěvačkou, ale chce být jenom hráčkou v kapele. Do školy půjdem s Olgou teprve pozítří. Chodíme už do předposledního ročníku na střední. Já chci chodit na Odbornou hudební vejšku. Olga chce na Právnickou fakultu. Zabrala jsem si modrozelenou ložnici. Povlečení bylo hezké, modré se zelenýma obříma puntíkama. Pyžamo jsem si z kufru vytáhla hned to první. Ráno si chci vybalit. Jen jsem si lehla na postel, a spala....

*****

Ráno jsem se vzbudila až asi v 10 hodin. Jupí, mám narozky! V 19:48 mi bude 17! Snídaně byla na stole a mamka si brnkala na kytaru. Byl ovocný čaj a palačinky - bylo to moc dobré. Taťka zařval na celý dům: "Olgo, Aleno, jestli chcete jít se mnou do práce, tak ať je za dvě minuty v garáži!" "Jó! Už běžím!"odpověděla jsem. Letěla jsem do mého pokoje a hodila jsem na sebe lilové šaty s černým tlustým páskem, černé lodičky a černou kabelku. Sjela jsem výtahem (ano, máme výtah) do přízemí, počkala jsem na Olgu a spolu jsme šly do garáže. Táta tam na nás čekal. Viděly jsme, že tam jsou nějaké 2 obří věci, zakryté plachtou. I předtím než to taťka odkryl, jsem věděla, že to jsou auta. Když taťka odkryl plachtu, byla tam 2 auta! Jeden červeno-černý gabriolet Audi pro mě a hnědo-růžový gabriolet Mercedes pro Olgu. S Olgou jsme ihned začaly ječet, jak jsme byly šťastné. Taťka nám řekl: "No, holky, to máte ode mě k narozeninám! Tak tady máte klíčky a jeďte hned za mnou."řekl a nasedl do svého tmavě hnědého Ferrari. Než zavřel dveře, řekl nám ještě: "Holky, šťastné sedmnáctiny!" Bylo to super. Nasedla jsem do auta, nastartovala motor, a jela jsem za taťkou. Olga jela hned za mnou.

Zaparkovala jsem před institucí DASOB. Vešla jsem dovnitř, bylo to tam krásné! Nemohla jsem se na nic podívat, protože jsme museli jít hned do kanceláře tátova šéfa. Na dveřích bylo napsáno:
PHDr. Gunther Goth
VEJDĚTE!
Tak jsme vešli.
U stolu seděl nějaký pán, asi stejně starý jako můj táta. Mému tátovi je 39. No, možná byl ten pán o rok, o dva starší. Když mu taťka řekl, co by si přál, dal nám nějaký papír, ať ho taťka podepíše.
Když ho taťka podepsal, tak mi ho ukázal:

Nabídka práce

Dobrý den,
jestli-že se ucházíte o práci ve Vědeckém institutu DASOB v Saint Tropez, musíte plnit tyto pravidla:
  1. Musíte mít vysokoškolské vzdělání.
  2. Musíte umět nejméně 3 známé světové jazyky - čím víc jazyků, tím lépe.
  3. Musíte rozumět vědě.

Budete pracovat jako pomocník při výzkumech, jestli budete vzorně pracovat, dostanete povýšení. Váš měsíční plat bude 6 000 €. (150 000 Kč) V prostorech budovy je zakázáno kouřit a pít alkohol. Vaše pracovní doba bude po-so od 7:00 do 16:00. Pokud si budete chtít pravidelně objednávat obědy z místní 5-ti hvězdičkové restaurace, předplatné obědů bude stát 3 € na měsíc. Přijďte zítra v 9 hodin.
Nashledanou
PHDr. Gunther Goth
Gunther Goth
Váš podpis:
Elan Demantský
__________________
"No tati! To bude supeeer!"řekla Olga. Já s taťkou jsme museli jen souhlasit. Domluvili jsme se s panem Gothem, že taťka zítra přijde a on nás pozval dnes na večeři! Prý má 18-ti letého syna, se kterým bychom si s Olgou prý mohly rozumět. Uprosily jsme taťku, ať souhlasí. Ale on by souhlasil I bez našeho prošení - dobré vztahy s šéfem jsou přece důležité, no ne?.

Když jsme přijeli domů, mamka nám dala dárky (bylo to hlavně oblečení a boty - já 80 kusů oblečení a 10 párů bot, Olga to samé) - byly krásné! Pak se podával oběd, byl smažený sýr s hranolkama. Po obědě jsem volala Amandě: "Čauíík Alen! Jak to de u tebe? Bylas už ve škole?" "Amando, moc mi chybíš! No, táta šel dneska žádat o práci..." No, a?" "A jeho šéf nás pozval na véču. Jo a má prej 18-ti letýho syna!" "Hmmm! Tak ať u něj zaboduješ!" "Amando!!! Nech toho! A co u vás?"zeptala jsem se. "No, chodím s Jamesem. Elisa se s ním rozešla." "Ty kecáš! Jak to?" "No, ona ho podváděla s Oskarem. Tak teď chodí s ním." "Cože? Elisa chodí s Ozzym? No páni! Hele, Amí, vo prázdninách musíš přijet! Náš dům má 5 pater! Fakt!" "Jo, chodí. Jasně že přijedu! Mám tě moc ráda Alen!" "Já tebe taky!" "Jo a co street? Na jakou písničku cvičíš?" "No, řekla jsem si, že bysme mohli s klukama naší Street250 rozšířit o další písničku. Je to písnička Streetdance music - break beat remix - je to fakt hustý. Na 'jůťůbku' to najdeš. Street dance je nej!" "Tak jo, podívám se na to. Teďka když se nebudem vidět, zkoušky asi jen tak nebudou, viď?" "No, to asi fakt ne. Ale je to škoda. Tak čauíík, Amí!" "Čau a pusu! Ahojíík, Alen!" "Čau!" řekla jsem a zavěsila. Mamka zrovinka vařila obídek. "No mami! To voní!"řekla jsem jí, když jsem vešla do naší černo-bílé kuchyně. "A co vaříš, mamí? Doufám, že něco dobrého." řekla jsem a koukla jsem do hrnce a do trouby. "Dneska budou hranolky a kuřecí maso. Já doufám že ti to bude chutnat." "No jasně že bude!"řekla jsem.

*****
Bylo něco po 17:00. Já jsem se začala připravovat na véču.
Vzala jsem si něco podobného co nosí Katy Perry - extravagantního! "Botky, jaký si mám vzít botky...."dumala jsem. Nakonec jsem si vybrala černé kozačky na zavazování. Byl přece jen už podzim... Kabelku jsem si vzala černou (ke kozačkám :) ). Po půlhodině v koupelně jsme konečně vyrazili...
Dům Gothů na první pohled vypadal spíš jako malý hřbitov, než jako rodinný dům. Měli tam hroby, smuteční ozdoby a dokonce I malou kapličku. Bála jsem se, I když vyšla Kornélia Gothová - celá v černém - jediné, co na ní bylo barevné, byly její na fialovo nabarvené ostříhané vlasy. Gunther byl v kouzelnickém klobouku, taky celý v černém, kromě jeho kaštanových, dlouhých vlasů. Přiznávám, docela se mi líbil. Vypadal spíš na 30 než na 40. Tátovi bylo 39 a mámě 37, rodiče byli hodně mladí, když jsem se já s Olgou narodila. Máma má narozeniny 4.5. a taťka 16.9. Jak jsem se dozvěděla, Kornélii bylo letos 32, mě to překvapilo, že měla Mortimera ve čtrnácti! Mortimer byl vysoký, svalnatý, v obličeji krásný, černovlasý (asi po Kornélii - ale než si nechala obarvit vlasy), ale měl moc tlusté obočí. Jinak byl dokonalý.
K večeři jsme měli gyros. Rozpovídal se I Mortimer, jako byl docela protivnej, ale to u hezkejch kluků už bejvá....:-(
Když jsem se byla podívat po domě, šel mě provést Mortimer, nábytek tam nebyl nijak moderní, ale spíš starý, jako z nějakého zámku. Nebyl ale poškozený, plesnivý taky ne. Byl naopak krásně zachovalý. Vypadalo to tam opravdu jako na zámku. Měli malého yorkšírského teriéra jmenovala se Pissenlit (Pampeliška). Bylo to úžasné stvořeníčko. V Londýně jsem měla jenom křečka Pajdu a křečici Míňu a spustu křečat, které jsem prodala do zverimexu, když jsme se museli odstěhovat.
Kornélie mamce říkala Eleanor (asi francouzky Eleonora). Asi jsem vám ještě nepopsala mamku, mamka má zrzavé vlasy, smaragdově zelené oči, světlou pleť. Vypada na první pohled docela mile. Taťka je ostříhaný a pár vlasů mu už leze :-) má je černé, hnědé oči a o trochu světlejší pleť než mamka. Já a Olga doteď nevíme, jakto, že jsme modrooké blondýny. Mamka říká, že to máme po její matce.
Gothovi měli taky světlou pleť, Kornélie měla I mateřské znaménko u úst. Byli taky hodně bohatí, Kornélie pracovala jako režisérka. Gunther, jak víte, vlastnil vědeckou společnost DASOB. Mortimer chodil do stejné školy (gympl) ale o třídu výš. Mortimer se mi hodně líbil...
Když už bylo něco po 20:00, jeli jsme domů. Domů jsme přijeli v 20:30 (bydleli na druhé straně města), na 25.října bylo docela světlo. Stejně jsem zalehla a spala jsem...

****

Probudila jsem se v 5:00. Byl to den po mých narozeninách. Dnes měla být oslava. Byl pátek. Běžela jsem do mé vlastní koupelny. Vybrala jsem si countryhalenku, úplé džíny a tlustý pásek a hnědé kozačky. V 6:00 jsem si vzala snídani, nechala vzkaz rodičům, že jdu do města a že se vrátím až na oběd.
Když jsem vyšla ven, děsně lilo. Běžela jsem si domů pro šálu a čupr bundičku a šla ven po2. Když jsem šla, koukla jsem se na naší zahradu - byla hezká. Obří bazén, trampolína... Šla jsem se projít po městě. Od náměstí jsme to měli asi třičtvrtě kilometru. Na náměstí byla kašna, lavičky, obchody... Bylo tam hezky. Když jsem se procházela po sídlišti, kde nikdo nebyl, uviděla jsem černou postavu, jak něco nese, hází to do křoví a utíká. Počkala jsem, až bude v nedohlednu a utíkala jsem se podívat, co to tam hodil. V křoví se tam krčil malý yorkšírský teriér. Byla to Pissenlit! Vzala jsem jí do náručí, a běžela jsem domů. Už bylo 10:30, když jsem přiběhla. Pissenlit byla celá promrzlá a promočená. Raději jsem jí říkala Pampeliška, než Pissenlit. Vzala jsem nějaké polštáře z gauče, položila jsem je před krb, vzala misku, natočila do ní vodu, vysušila jsem Pampelišku, zabalila jsem ji do kožíšku a položila jsem ji na polštář. Bylo vidět, že spala. Myslela jsem si: "Jak můžou být Gothovi tak hnusní, že hodí štěně yorkšíra do křoví, a nechají ho tam aby zmrzlo!!" Ještě že byla živá. Taťka byl v práci, Olga šla k Mortimerovi. Sice měl být ve škole, ale I při té večeři, to mezi Olgou a Mortimerem vypadalo nadějně. Ona má Mortimera a já Pampelišku. :-) Snažím se to brát pozitivně. Když přišla mamka dolů a uviděla Pampelišku, hodně se divila. Začala jsem jí to vysvětlovat, a mamka mi řekla, že jim zavolá, že si ji necháme. "Jupííí! Jsi ta nejhodnější mamka na světě!"křičela jsem. "Ale ještě nic nevíme - co když nám ji nedají?!"
Mamka šla zavolat Kornélii. Když mamka zavěsila, řekla: "Prý si ji můžeme nechat, říkala, že stejně toho psa nikdy nechtěla!" "Jóó!!" "Bude tvůj, Alenko, ty si ho našla!" "Díky mami!"řekla jsem a šla za Pampeliškou. Mamka šla nakoupit věci pro Pampelišku. Řekla jsem jí, ať koupí vše značkové. Pampeliška pořád spala, venku pršelo. Hladila jsem Pampelišku a poslouchala, jak kapky deště ťukají na naší prosklenou kuchyň. Pomalu jsem usínala................

Bylo 11:30, když jsem se probudila. Pampeliška stála u mě, hrála si s míčkem a vesele pobíhala po obýváku. Mamka přijela asi o deset minut po tom, co jsem se probudila. Koupila krásný pelíšek, vodíko FLEXI, granule, konzervy a odměny pro psy Pedigree, misku na vodu a na jídlo. Pampeliška vystřelila, jak uviděla mamku. Mamka se s ní uvítala a běžela chystat oběd. Na oběd přišla I Olga s Mortimerem. Když Mortimer uviděl Pampelišku, chvíli tam jen tak vyjukaně stál, a pak řekl: "Kde jsi ji našla?" "V křoví, donesl jí tam ňákej chlápek. Kdo to asi byl??"Mám na něj podezření. Zrudl a šel za Olgou. K obědu byly špagety se sýrovou omáčkou. Po obědě jsem šla do mého pokoje, který je hned vedle pokoje Olgy. Chtěla jsem si číst, ale z Olgina pokoje jsem něco slyšela. Moc dobře jsem věděla, co to je. Byly to zvuky LÁSKY nebo spíš toho.... :)) Šla jsem si číst dolů, za Pampeliškou. Mamka po 5 minutách zavolala Olgu, že nám chce něco říct. "Mortimere, už běž, vaši tě budou hledat." "Jojo, už jdu." Řekl a poslal Olze vzdušnou pusu. "Nashle, čau Aleno, ahoj Olgo!"řekl a odešel. Z okna jsem viděla, jak nasedl do svého Mercedesa a odjel. Mamka řekla, ať se posadíme. Když jsme to udělaly, řekla nám toto: "Holky, jak víte, když se mamka a taťka mají moc rádi a chtějí miminko, musí...." "Mami, nemusíš nám to vysvětlovat, my to víme."řekla jsem. "Tak jo. Čekám miminko! Bude to kluk a bude se jmenovat Eitan. Musíme počkat +,- 7 měsíců." Konečně nám to řekla! "Fakt, mami, nekecáš?" zeptala se Olga. "Ne. Budete mít bráchu!!" "Jóó! To snad není možný!" řekla jsem. Mamka se jen usmála. Já a Olga jsme ji objaly. Šla jsem nahoru do svého pokoje. Taťka se vrátil. U dveří křičel, že se Gothům ztratila Pissenlit. Řekla jsem mu: "Tati, já jsem Pampelišku viděla v náručí nějakého chlápka, jak ji strčil do křoví v tom hrozném dešti! Mamka zavolala Kornélii, a Kornélie řekla, ať si ji necháme. Když ji tady uviděl Mortimer, připadalo mi, že ho to vylekalo." "To je super, že máme psa!" řekl.
Šla jsem si číst. Po večeří jsem šla vyvenčit Pampelišku, vyčistit zuby, sprchovat, umýt si vlasy, převléknout se do svýho oblíbenýho pyžámka, do postýlky a číst si knížky. Když jsem dočetla 10 kapitolu, otevřela jsem okno, zhasla a zachumlala jsem se do peřiny a pak jsem usnula.
Druhá kapitola není o nic lepší..... Připravuje se.....3. kapitola! Ta bude nej
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama